13.-14.2.2010 - Intenzivka s Luckou Dostálovou, Klokočov

Venku panovaly kruté mrazy, že by ani psa nevyhnal. To mě a Clea ale neodradilo a i přes takové nepří četné počasí jsme vyrazili na dvoudení intenzivní trénink pod vedením zkušené trenérky. Pištivé zvuky přijíždících vlaků jsme přežili, dokonce i nepřijemnosti v autobuse (zlatý Bors) a dorazili po 5 hodinách cesty na ranč v Klokočově. Páteční večer jsme zakončili díváním se na dokument o sršních. Na pokoji jsme byli s Cleem první (4 lůžkový), tak byla "trochu nuda". A jak už to bývá, Staník si neodpustil své zlozvyky a hodil mi do pokoje jepici. Tu jsem do 10 minut zabila. Nakonec jsem ujídala své zásoby a uložila se konečně ke spánku. Ráno už začali přijíždět spolubydlící na pokoj. Bohužel 1. příchozího viděl Cleo zkrz kennelku a bral ho jako "narušitele jeho teritoria". Ostatně, Cleo si všechno bere moc osobně. Vlastně nic jiného než ostatní psy ne, whah. Takže pokaždé když Oscar, nádherný strakatý velký pes, prošel kolem Clea, mohl se uštěkat a uvrčet. Nicméně sobotní ráno bylo vcelku v klidu. Postavili jsme parkur a začalo se běhat. My ale ne. Začali eLka.
Do haly jsem přišla opravdu brzo - asi hodinu než eMka začali běhat. Seznámila jsem se s Luckou a ostatními "medíky" (bíglice, kříženka, šeltie, parson a další...) a mohlo se začít běhat. Popravdě, na takovém povrchu, hodně zateplenými kalhotami a v takovém mrazu se neběhalo zrovna dobře... I přesto jsem dokázala Clea zrychlit (tím, že jsem sama přidala) a naučila se nové fígle :P V mezičase, který jsem trávila na ubytovně jsem se seznámila se spolubydlícími :)
Celá neděle byla úplně na draka. Vždycky když někam přijedu na krátkou dobu, říkám si, že toho z kabele nesmím vytahovat moc, ať se mi to dobře balí. Jenže vždycky vytahám všechno a udělám všude akorát tak bordel. Takže jsem už od rána radši balila. Běhali jsme ráno a po obědě. Místo večerního tréninku bychom měli sedět ve vlaku. Jenže co se nestalo... Když jsem před poobědovým tréninkem blbla s Cleem na posteli, přišel do pokoje Oscar - velký, krásný, strakatý pejsek. Tento názor se mnou Cleo ale nesdílel, a stejně jako v sobotu mu šel po krku. Jenže se mi Cleo vysmekl a už se na něj vrhl. Po chvilce se mi ho naštěstí podařilo odchytit a odvést. Šlo slyšet jen Oscarovo smutné kňučení. Myslela jsem, že ho panička trestá za to, že se porval, i když mi to nedávalo smysl. Strčila jsem Clea do kennelky a šla jsem se jeho paničce omluvit, když v tom jsem viděla její ruce trochu potřísněné krví. To mi sklaplo a radši jsem uvolnila cestu. Pak jsem jen čekala až přijde a já se jí budu moct omluvit. Měla jsem v plánu, že jí nedělní trénink i zaplatím, přecejen to byla má chyba. Ona ale nic nechtěla... Oscar kulhal, i když to na první pohled vypadalo jako malé zranění. Potom jsem se dozvěděla, že nemůže skákat, a že mu to dost krvácí. Mrzelo mě to. Oscar se 14 dní před tím porval s nějakým ovčákem a ještě teď tam měl jizvu. Oscarova packa byla obvázána.
S druhým psem na pokoji - BOCkou Kájou problém ale neměl... Dokonce na něj ani nevrčel. Asi z něj nevycitil dominanci :)
Víkend se povedl, ale nebudeme si lhát, zažila i lepší :) Ale i horší! :D