10. - 11.4.2010 - Chvalnovská Pohodička VIII, Chvalnov

Tak takovéhle závody jsem ještě nezažila. Nevím, zda to byl záměr, ale tyto závody jsou naprosto specifické. Všechno je tam úplně jinak než na normálních závodech. V něčem je to dobré, v něčem zase moc ne... Tři rozhodčí, pro každou velikostní kategorii úplně jiný parkur, velmi obtížné parkury, spousta vyDISkaných psů a paníků, stůl v A1 + 2x houpačka (ne že by se to nesmělo, ale to bylo opravdu poprvé co jsem to viděla), v jumpingu se šla dokonca 1 překážka 2x a to hned po sobě! Jednotlivé běhy se nevyhodnocovaly, místo toho součty dne, zkoušek... Zkrátka, kdo nezkusil, nepochopí.
Hned sobotního rána se nám dařilo nevídaně! To, co jsem považovala za nemožné se mi opravdu splnilo - 3. místo v agility. Konkurence opravdu velká. A jaktože nejsem 1.? Přede mnou byli 2 A3 (ne-li A3Ch). Nicméně nám to zamíchalo 10 krásných bodíků do soutěže nejsportovnější bígl, které se letos hodláme zúčastnit (a rádi bychom ji i vyhráli :D). Jen 3 týmy (včetně nás) doběhli agility bez chyby. Takže to znamenalo jediné - neudělat chybu v jumpingu a součet máme jistý :) No, stalo se ještě nevídanější - opravdu jsme tu chybu žádnou neudělali! Dobře, zas tak jistá jsem si součtem nebyla, ostatně, oba dny jsem byla jako na trní, protože nevivěsili sobotní souet medií. Což bylo poměrně zvláštní, sobotní součet S i L tam byl! Zkouška? Chyba na stole. Nojo, málo ho trénujeme, protože je to poměrně neobvyklá překážka, nicméně když byl Cleo na stole, jednou jsem se omylem hýbla a Cleo hupsa dolů. Tak jsme to spravili a doběhli parkurek.
Neděle už nebyla tak bombová. V agility jsme udělali chybu, v jumpingu jsme se dokonce DISkli... A tak nedělním dnem padl mýtus o nedisknutelnosti Clea. Ovšem, co je špatného na tom věřit si, že :D Cleo nepatří mezi nejrychlejší psy, a tak jsem si mýt vymyslela s tím, že nedělá ani chyby. Jenže co to? Začátkem roku Cleo začal nepřiměřeně shazovat. Zrychlil, to se musí nechat, ale shazovat by teda nemusel. No a zkouška? Hrůza, odmítnutí. Jenže to žádné odmítnutí nebylo! Jen se Cleo hold rozmyslel kudy běžet... Tak jsem ho špatně vyvedla, ale nezarazil se, jen poněkud ostře zkrátil oblouk. Tak teda nevím, co to v té Itálii mají za rozhodčí! :D Takže, v součtu jsme se opravdu umístili, bez DISku v jumpu bychom se umístili všude... Nojo, popsat to musím taky. Ono to bylo celé v pohodě, trasu jsem si pamatovala (kupodivu), jenže v části kde jsem spoléhala na Clea udělal chybu... Ehm, DISkl se... Místo vlítnutí do tunelu radši hopl hopku hned vedle. Stane se. Potvorák :D Měla jsem ho zavolat, ale jak říkám, spoléhala jsem na něj. Teda, očividně má chyba, ale neříká se náhodou, že psi mají radši tunelky? Jo mít takhle takovou "tunelární borderu", ta by hned věděla, kudy běžet :D
Takže jsme dovezli pohárek za 3. místo v součtu. Když mě hlásili na třetím místě, opravdu jsem si oddychla. Radostí. Pak jsem se nad tím zamýšlela a došlo mi, že 3. místo není tak hurá :D Když jsem gratulovala "těm, co byli lepší" prakticky jen ze slušnosti. Vždyť ten, kdo skončí na 1. místě si může říct "tebe i tebe jsem porazila", ten, kdo je 2. si řekne "dobře, tys byla lepší, ale já zase lepší než ty" a ten kdo je třetí? "Hmm, tak jste obě lepší, ale i já mám pohár!" :D No, musím se přiznat, byla jsem prostě ráda, i když na tom 3. místě. Vždyť umístit se v součtu na takto těžkých závodech je umění! Jen pak to skládání stanu bylo obtížnější...